Návod na sluneční hodiny

Znáte to, ocitnete se v přírodě nebo na místě bez vymožeností moderní doby. Ovšem co dělat v případě, že si zapomenete hodinky a máte vybitý mobil? Proto není k zahození znát pár triků a rad k určení hodin pomocí Slunce, se kterými si poradíte kdekoli v každé situaci. Pokud si myslíte, že sluneční hodiny jsou vynález minulosti, který v dnešní době nenajde uplatnění, mýlíte se. Pojďme si říci něco víc o slunečních hodinách, jejich historii a jak je využít v praxi.

Co jsou sluneční hodiny

Sluneční hodiny je zařízení, které měří čas podle polohy Slunce. V běžných designech jako jsou horizontální sluneční hodiny, Slunce vrhá stín z gnómonu, což je tenká tyč s rovným okrajem, na rovný povrch označený čarami označujícími denní hodiny. Stín, který vrhá konec gnómona, je vždy slunečný čas. Jak se Slunce pohybuje po obloze, stín okraje gnómona se postupně zarovnává s různými hodinovými čarami na desce. Takové designy se spoléhají na gnómon, který je zarovnán s osou rotace Země.

Mají-li tedy takové sluneční hodiny ukazovat správný čas, musí gnomon ukazovat na skutečný sever a úhel gnómona s horizontální rovinou se musí rovnat zeměpisné šířce, kde jsou sluneční hodiny umístěny. Za sluneční hodiny můžeme považovat v podstatě jakoukoli formu hole - známou jako gnómon , která vrhá stín. Pozici stínu pak lze použít k určení aktuálního slunečního času.

Typy slunečních hodin

Dále vám přinášíme náčrt hlavních druhů slunečních hodin. Není to tedy kompletní seznam.

Horizonální

Toto, je něco, co si většina lidí představuje pod pojmem slunečné hodiny: horizontální ciferník se šikmým gnomem, zasazený do pěkné anglické zahrady.

Vertikální

Vertikální sluneční hodiny jsou často připevněny na boku budovy. Historicky byly mnohé umístěny na kostelech. Ve středověku v Británii byly sluneční hodiny doslova vyryty na stěnách kostelů, pravděpodobně na zobrazení hodin bohoslužeb.

Rovníkové

Tyto sluneční hodiny mají ciferník, který je nakloněn pod úhlem rovnoběžným s rovníkem. Gnomon je pak nastaven v pravém úhlu k talíři číselníku, rovnoběžně se zemskou osou. Toto je další způsob, jak vyřešit některé zvláštnosti časoprostoru způsobené nakloněním zemské osy.

Armilární

Typ rovníkových ciferníků. V dávných dobách se armilární sféry používaly k demonstraci fungování sluneční soustavy.

Analema

Tento neobvyklý typ slunečních hodin neukazuje čas, pouze datum. Funguje to tak, že pokud byste si na rok, řekněme v poledne každý den zaznačili polohu slunce na obloze, obkreslili byste číslo osm. Analema ukazuje toto zobrazení čísla osm s označením dat.

Jak vyrobit sluneční hodiny

Abyste si mohli otestovat využití a kouzlo slunečních hodin na vlastní kůži, přinášíme vám jednoduchý návod na jejich výrobu. K výrobě jednoduchých slunečních hodin budete potřebovat:

• Rovnou hůl
• 12 kamínků nebo mořských mušlí
• Fixky- na označení čísel
• Místo, kde je stále sluneční záření

Postup:

Krok 1
Najděte si slunečné místo (nejlépe na zahradě), kde si můžete hodiny postavit. Pravděpodobně budete potřebovat kruhovou oblast o průměru 25-30 cm.

Krok 2
Napište na kamínky svých slunečních hodin čísla od 1 do 12.

Krok 3
Umístěte jeden konec hole do země tak, aby opačný konec směřoval k obloze. Hůl slouží jako gnomon slunečních hodin a bude vrhat stín. Během několika následujících hodin budete muset sledovat stín tyče, abyste zjistili, jestli ji nepotřebujete naklonit. Když je slunce ve 12:00 přímo nad hlavou, chcete, aby byl stín vaší hole co nejkratší.

Krok 4
Když najdete nejkratší stín, umístěte na toto místo značku na 12:00 hodin. Následně rozmístěte zbývající kamínky na zhotovení slunečních hodin. Případně k označení můžete použít i skutečné hodiny. Například, když vaše hodiny ukazují „9 hodin ráno“, umístěte značku na konec stínu a označte jej číslem 9.

Krok 5
Zkontrolujte stín gnómona, abyste věděli, jak daleko od sebe musí být vaše kameny. Teoreticky by každý kamínek měl být ve stejné vzdálenosti od gnómona (uprostřed vašeho kruhu), ale bude záviset na délce stínu, který vytvoří vaše hůl a na oblasti, ze které nainstalujete vaše sluneční hodiny.

Krok 6
Nastavte hodiny umístěním kamínků tam, kde každou hodinu padá stín. Když máte kamínky na místě, následující den zkontrolujte sluneční hodiny v různý čas, abyste zjistili, jak vaše hodiny fungují.

Někdy musíte upravit několik kamínků, aby vaše sluneční hodiny byly dobré v ukazování času během ranních a časných odpoledních hodin. Nesmíte však zapomenout, že sluneční hodiny opravdu nejsou dokonalým kruhem - pokud byste byli schopni sledovat pohyb světla/stínu celých dvanáct hodin nebo více, viděli byste, že hodinové značky se s postupem dne přiblíží k sobě.

Jak to bylo v minulosti

Již v dávné minulosti lidé cítili potřebu znát denní dobu. Zejména velké vyspělé civilizace na Blízkém východě a v severní Africe, když spustily výrobu hodin před přibližně 5000 až 6000 lety. S jejich doprovodnou byrokracií a náboženstvími našly tyto kultury způsob, jak efektivně organizovat svůj čas. Egypťané byli mezi prvními, kteří se rozhodli formálně rozdělit své dny na části, které připomínají hodiny. Vytvořily takzvané obelisky, které byly štíhlé zužující se čtyřstranné monumenty. Jejich pohyblivé stíny tvořily jakési prvotní sluneční hodiny, které občanům pomohly rozdělit den na dvě části tak, že naznačily poledne. Obelisky také umožňovaly ukázat nejdelší a nejkratší dny v roce. Později však byly kolem základny obelisku přidány značky k označení dalšího časového členění.

Další egyptské sluneční hodiny se začaly používat kolem roku 1500 před Kristem k měření plynutí hodin. Tyto sluneční hodiny rozdělily sluncem zalitý den na deset částí plus na dvě „hodiny soumraku“ , a to právě ráno a večer. Když byla dlouhá stopka s pěti variabilně rozmístěnými značkami ráno orientována na východ a západ, vyvýšené břevno na východním konci vrhlo na značky pohybující se stín. Zařízení bylo v poledne otočeno opačným směrem k měření odpoledních hodin.

Ve snaze o větší celoroční přesnost se sluneční hodiny vyvinuly z plochých horizontálních nebo vertikálních desek na propracovanější formy. Jednou z verzí byl polokulovitý ciferník, miskovitá prohlubeň vyřezaná do bloku kamene, který nesl centrální vertikální gnomon nebo ukazatel a byl popsán soubory hodinových čar. Půlkruh, o kterém se říká, že byl vynalezen kolem roku 300 před Kristem, odstranil zbytečnou polovinu polokoule, aby vytvořil vzhled poloviční misky vyříznuté do okraje čtvercového bloku. Do roku 30 před Kristem dokázal římský architekt Marcus Vitruvius popsat 13 různých stylů slunečních hodin používaných v Řecku, Malé Asii a Itálii.

I Římané stavěli přesné sluneční hodiny, aby uměli určit čas. Zajímavým zvykem, symbolickým pro římskou moc, bylo převážení starých egyptských obelisků do Říma a jejich rozmístění jako sluneční hodiny na veřejných místech. Avšak velká část odbornosti v oblasti slunečních hodin zmizela v temných dobách. Když se sluneční hodiny znovu objevily, byly méně sofistikované, s nesprávně nakloněnými gnomy a často označovaly časy bohoslužeb namísto toho, co považujeme za skutečný čas. Arabové znovuobjevili způsob výroby přesných slunečních hodin v pozdním středověku a tyto znalosti se nějakým způsobem dostaly zpět na západ.

Sluneční hodiny jsou jedním z nejstarších známých vědeckých přístrojů používaných k měření času. Jejich základní ideou bylo vytvoření prostoru, který nabízí možnost k zamyšlení. Zamyšlení se nad časem, sledováním jeho průběhu v souvislosti se zdánlivým pohybem Slunce na obloze a zamyšlením se samého nad sebou. Možná nad tím, že čas lze efektivně využít, ale i promarnit.