Maniago - srdce italských nožířu

Středověké budovy, rodinné klany, dílny plné mistrů tvořících příběhmi opředené kusy kovu. Řeč není o trpasličím městě z knih JRR Tolkiena, i když s řádnou dávkou fantazie by mohlo vytvořit předlohu. Řeč je o městečku ukrytém mezi horskými říčkami. Místě plném rodinných firem, uměleckých dílen a hlavně známém svými čepelemi patřícími mezi evropskou i světovou špičku - severoitalském Maniagu.

 

Město postavené na kovářské kovadline

Historická část Maniaga

 

Maniago se nachází v regionu Friuli-Venezia (Friulské Benátsko), necelých 90 km od Benátek. Ku příkladu z Kolína je to přibližně 9 hodin autem. Městečko je relativně malé, komunitu tvoří cca 12 tis. obyvatel.

Středověk

První písemná zmínka o městě je ze 12. ledna 981. Město je však mnohem starší. Kvůli své strategické poloze u hor, mezi toky Celliny a Corto, bylo důležitou křižovatkou již za dob Římské říše. Ve středověku bylo významným výrobců výzbroje a kovových pracovních nástrojů .

Pro lepší představu, Itálie v té době nebyla jednotná jako dnes ale sestávala z desítek městských států a regionů, které neustále bojovaly mezi sebou nebo zčásti sjednocené, proti okolním říším. Pro mistry kovu ideální období plné výzev k neustálému vypilování svých schopností. Začátek tradiční kovářské výroby ve městě se datuje od roku 1453 .

Info tabule před zříceninou hradu Maniago

Novověk

V minulém století zažívalo město určité stagnování, zapříčiněné hlavně první a druhou světovou válkou. Velké množství obyvatel zemřelo v bojích či emigrovalo do zahraničí v poválečných časech, způsobené nedostatkem pracovních příležitostí. Ozdravení nastartované začátkem 50. let přineslo plody v průběhu 60.-70., v podobě ekonomického i kulturního rozvoje. Nožířství napomohlo i sdružování do menších kolektivních celků z roku 1870, díky kterým se tyto změny jen pozitivně umocnily.

Současné Maniago z výšky

(Zdroje: sk.db-city.com , maniago.it , museocoltelleriemaniago.it, Tripadvisor.com, e-borghi.com)

 

Historie nožířství v Maniagu

Všeobecnou historii nožířství v Maniagu jsem už nastínil. Jaké však byly začátky moderního nožířství ve městě, které vyústilo v podobu, jakou známe dnes?

 

Za všechno může voda

Šlechtic Nicoló di Maniago nechal kvůli zemědělství přivést vodu z potoka Colvera do zavlažovacího příkopu. Datoval se rok 1454. Voda měla zavlažovat plodiny a pohánět mlýny, pily a kujné železárny vybudované podél jeho toku. Kováři dodávající řezné a zemědělské nástroje či zbraně pro Benátskou republiku Serenissima, zakrátko pochopili potenciál vody. Vodní kola začala pohánět dílny a výrazně zefektivnila výrobu. Výrobky byly v té době hrubě opracovány. Konečná funkce měla přednost před estetickou stránkou.

Automatizovaný buchar poháněný vodním kolem

 

Změna nastala kolem 18. století. Trh si žádal menší předměty s vyšší mírou konečné úpravy i přesnosti. V práci místních kovářů tak začaly hrát důležitou roli faktory jako estetika či konečná forma. Dílny vznikaly po celém městě v blízkosti kanálu. Výroba se zaměřila na produkty jako nůžky, chirurgické nástroje či běžné užitkové nože .

 

Další milník ve 20. století

Další výraznou změnou byla elektrická energie. Začátkem minulého století tak vznikly první velké fabriky, kde bylo možno vyrábět sériově ve velkém s vyšší přesností, v kratším čase a menším úsilím.

 

První továrna v Maniagu, Co.Ri.Ca.Ma. (Coltellerie Riunite di Caslino a Maniago), byla založena v roce 1907 německým podnikatelem Albertem Marxem. Marx byl, mimo jiné, vlastníkem továren v dalších průmyslových odvětvích v německém Solingenu (Německo). Budova fabriky se později po rekonstrukci stala muzeem kovárny a nožířství.

Nákres hydroelektrárny v továrně Battiferro

 

Výrobci v Maniagu byli vždy i přes dlouhodobou tradici ve výrobě vysoce flexibilní. Přizpůsobovaly se novým trendům, ať už na trhu nebo ve výrobě. Dobrým příkladem je fakt, že již na konci 19. století se zde vyrábělo přes 1000 různých typů řezných nástrojů a nožů.

Kouzlo italské kvality i spolupráce mezi výrobci vytvořily jedinečné prostředí, kde se klasické dovednosti mistrů spojují s moderními technologiemi. I přes globalizaci vyrábí většina značek spíše na kvalitu než na kvantitu. Aktuálně působí v Maniagu více než 70 malých a středních továren, exportujících hlavně do Evropy a Severní Ameriky.

(Zdroje: museocoltelleriemaniago.it , e-borghi.com, listolade.it, documentazionecoltello.maniago.it, archeologiaindustriale.net)

 

Nezapomenout na kořeny - MAFC

Budova muzea MAFC

Italové mají jednu vlastnost, kterou mám rád. Váží si historii. Neberou to jen jako dědictví předků, ale i jako způsob, jak se z historie učit. Zároveň má to i silný ekonomický efekt. Cestovní ruch se například v roce 2019 podílel na 6,2 % HDP Itálie.

Řemeslníci Maniaga si proto vysloužili vlastní vzpomínkové místo. První Muzeum kovářství a nožířství (MAFC) se zformovalo mezi lety 1994-1995. Jeho sídlo následně vzniklo v letech 1998-2005 v sídle bývalé manufaktury ve via Battiferri.

Půdorys muzea MAFC

V letech 2007-2009 se muzeum přesunulo do svých současných prostor, bývalé fabriky Co.Ri.Ca.Ma. (Coltellerie Riunite z Caslino a Maniago). Lepší prostory snad vybrat nemohly, jelikož šlo o první modernější fabriku ve městě, která naplno využila potenciál místních řemeslníků i celého regionu.

 

Muzeum ve dvou patrech nabízí velmi jasný a interaktivní pohled na zařízení továren, technické zázemí, výrobní procesy, výrobky, známé osobnosti či běžný život řemeslníků dané doby. Muzeum můžete navštívit individuálně nebo v rámci skupin. Najdete jej na via Maestri del Lavoro 1 v Maniagu poblíž centra.

 

(Zdroje: tasr.sk, nyní.cz/ekonomika, e-borghi.com, museocoltelleriemaniago.it)

 

Celosvětově známé značky

O městě a historii jsme si řekli dost. Podívejme se na pár zvučných jmen současnosti, která proslavila Maniago i v zahraničí a jejich modely jsou spolehlivými společníky pro statisíce uživatelů po celém světě.

 

Maserin

Coltellerie Maserin vznikl v Maniagu v roce 1960. Funguje tedy již úctyhodných 63 let. Maserinu se podařilo skloubit tradiční italský cit pro estetiku a klasiku s moderními technologiemi. Kromě tradiční ruční práce je v jejich výrobě ve velkém zahrnuta také CNC výroba či práce s laserem. Docílili tak vysoké přesnosti, čistého designu a přijatelné ceny.

 

Nabídka se dá rozdělit na 3 hlavní části. Sport, domácnost a taktika. Kromě běžných sériových modelů, vyrábí Maserin také individuální kusy na objednávku dle konkrétního zadání zákazníka. S Maserinem mám skvělé osobní zkušenosti.

Taktický záchranný nůž 667

 

Doma mám už pár let klasický zatvarák Classic Line PE2005 s olivovými pažbičkami a loni přibyl lovecký model Croz.

 

(Zdroj: maserin.com)

 

Lionsteel

Lionsteel je dítětem Gina Paulettu. Gino je workoholik s vášní. Než se osamostatnil, pracoval jako malý ve FARMY ( Fabbrica Articoli Reclameze Maniago). Psal se rok 1957. Práce o víkendu a 15 hodinové směny nebyly pro něj ničím výjimečné. Po pár letech si však uvědomil, že je třeba se vydat vlastní cestou a tak vznikl v roce 1969 Lionsteel.

Gino Pauletta - zakladatel Lionsteel

Jak sami rádi říkají, zařval lev. Ginovi předkové byli totiž kamenáři a vytesali lva do hory Jůuf. Kamenný lev byl součástí i jejich domu a tak byl jeho součástí celé dětství. Šelma zařvala, bylo třeba zkrotit kov. Začátky však nebyly snadné. První objednávka byla stovka otvíráků na konzervy . Potom přišla zakázka na 3000. Že nešlo o nože? Nevadí. Byla to práce a za to je třeba být vděčný a neutíkat před ní. Později přišla objednávka na pérové nože pro Co.Ri.Ca.Mu do Milána či Německa. Odtud už to nabírá pěkné obrátky.

Model SR11A RB

 

 

Gino Pauletta patří mezi lidi, kteří se nebojí experimentovat a jít do neprozkoumaných vod. Lionsteel jako první přišel s kombinací mosazi a olivového dřeva. Vytvořili dokonce model z taveného titanového prášku, Tidust. Nikdo před nimi nikdy nepoužil leteckou technologii pro výrobu nože. Moderní technologie jako řezání vodním paprskem či CNC jim vůbec nejsou cizí. Gino svého ducha prodává dál. Ten zánět a neutuchající ,, svědění myšlenek,, , když jako malý našel v potoce u staré tavárně železný nuget a přetavil ho ve funkční nůž .

Model Tidust

 

Nebát se inovací a neomezovat svou fantazii, asi tak by se dal specifikovat tím v Lionsteelu. Gino svůj zánět a vášeň pro perfektní čepel přenesl i na své syny. CEO firmy je aktuálně jeho syn Gianni a v dílně pracuje spolu s bratry Danielem a Massimem. Přesně tak, v dílně. Sice jsou pánové ve vrcholovém managementu firmy, ale dílna je nedílná součást jejich práce. Chcete-li svou práci dělat pořádně, nesmíte se bát špíny za nehty. Součástí týmu je i celá řada designérů a nožářů, jakými jsou například Michelle Pensato, kterému nikdo neřekne jinak než Molletta, Gianluigi ,,Wilson,, Simonella či partička stojící za jedněmi z nejlepších taktických nožů - Ernest Emerson Design.

Model M5 ST navržen ,, Mollettem,, - Michelem Pensatem

(Zdroj: lionsteel.it )

 

Antonini - Old Bear

Antonini Srl není žádný nováček. Firma byla založena v roce 1925 a tedy křižuje již 3 generace a brzy oslaví svou stoletku. Antonini je všestranně a prakticky orientován, proto není divu, že je na trhu už tak dlouho.

Antonini Pattada 607

Jejich produkce se dělí na 6 modelových řad, vždy s přívlastkem Antonini. SOS ( záchranářské nože ), Farm ( štěpařské nože ), Boat-fishing (skládací rybářské nože ), Cable (elektrikářské nože), Old Bear (samostatný typ nože specifické konstrukce) a Pocket (běžné kapesní nožíky )

 

 

Jak je vidět, u Antonini si svůj kousek najde každý. Dohromady mají 50 řad originálních nožů a v nabídce přes 500 modelů. Ročně pošlou do světa více než 300 000 čepelí. Přitom ještě stíhají dodávat jiným firmám různé polotovary či jednotlivé součástky. A to vše s hrdou nálepkou 100% Made in Italy.

Záchranářský nůž Antonini Ara XL

Old Bear

Může být nůž jednoduchý, extra lehký, funkční a přitom nezaměnitelný zároveň? Může. A klidně ho nazveme starým medvědem :-). Old Bear na první pohled připomíná francouzský Opinel . Nenechte se však zmást. Podobnost je asi taková jako samopal Vz.58 a AK47 . Vypadají sice podobně, ale každý z nich je naprosto odlišný. To podstatné je jako vždy v detailech a přístupu.

Old Bear Classic v americkém ořechu

Pojistný mechanismus

Základ Old Bearu tvoří pevný pojistný kroužek s patentovanou pojistkou a páčkou s aretací. Jedná se o patent z roku 1985 firmy Tadesco z Maniaga, která je od začátku partnerem celého projektu. Jedná se o jednoduchý ale efektivní mechanismus, který v kombinaci s mosazí vypadá velmi elegantně. Nož zajistíte i odjistíte pouhým potlačením páčky. Pro Old Bear se používá vysoká míra ruční práce. Připočtete-li si rukojeti z více druhů dřeva, jejich barvení, karbonizaci a ruční stippling, zvnikne rozmanitá série nožů. Každý bude jedinečný, jelikož s přihlédnutím k materiálu a detailům nenajdete dva přesně identické kusy.

Řada Utility - pracovní nože

 

Široká nabídka

Medvěda můžeme rozdělit až do 13-ti modelových řad. Pokud jste fanoušky čistých tvarů, elegance či praktické jednoduchosti, určitě vám některý padne do oka.

Houbařské nože v provedení americký ořech, oliva a rainbow

Modelové řady Old Bear:

Classical Walnut - Tělo z amerického ořechu

Classical Olive - Tělo z olivového dřeva

Pruning - Řezbářské nože

Utility - Pracovní užitkové nože

Mushroom - Houbařské nože

Total Black - Jedinečné odlehčené celočerné provedení. Čepele s teflonovým nástřikem, prstenec z hliníku, odlehčená překližka.

Full Color - Jednolitě zabarvené rukojeti

Rainbow - Rukojeť zbarvená do motivu duhy/ barevné palety. Estetická varianta, která je výrazná a tak se například snáze hledá v trávě při kempování.

Young - Dětské nože

Collection Wood Carved - Vyřezávané pažby na provedení ní s klasickou čepelí.

Pruning Wood Carved - Vyřezávané pažby na provedení se zahrádkářskou čepelí.

Collections Damascus Steel - Čepele z damaškové oceli.

Old Bear Pruning Wood Carved v americkém ořechu
(Zdroj: antoniniknives.com)

 

Závěrem příběh nekončí

Pokud plánujete výlet v severní Itálii, určitě se zastavte v Maniagu. Budete mít možnost nejen vidět na vlastní oči, jak vznikaly jedny z největších nožířských značek světa, ale být přímo v jejich epicentru. Maniago není jen o historii. Je to město, kde se minulost a tradice spojují s budoucností a myšlením mimo zaběhnuté vzorce. A to je v současné době vzácnost. Ctit si kořeny ale přitom mít odvahu jít do neznáma a hledat nové obzory a limity. A pokud se to týká našich milovaných nožů, je to o to víc fascinující.